Naši redaktoři Adámo a Klíča se hluboce omlouvají za spoždění, nicméně byli jsme z toho tak hotový, že jsme museli celý týden nechat tento zážitek uležet v hlavě jako olomoucký tvarůžek!
Takže na to rovnou vlítnem – na začátek si zopákneme pár klasických vět ze všech správných recenzí: sál už se začínal slušně plnit, samé známé tváře, ve vzduchu bylo cítit cosi magického, kup mi pivo atd. Po vypití nezbytné lahvinky vína nás přilákal drtivý zvuk první kapely Arrogant Twins ve složení „ten zpěvák z Anyway“ a „nějakej bicmen“. Co o tom napsat? Solidní rokec, připomínající již výše zmíněnou formaci (místy skoro až lepší!), fláky do tří minut. Nabízí se srovnání s projektem zbytku Anyway, kapelou Dead Letters, tak abychom vám to co nejvíce přiblížili, musíme znalecky říct, že Dead Letters jsou dobrý, ale tohle je lepší. Pánové z Arrogant Twins solí tvrdej bezchybnej rokenrol, takže většina lidí nemá ani šanci se nad něčím zamyslet, sound je drtivej, hlavičky se kývají a všichni jsou spokojený. To vše doplňuje pomyslná třešnička na dortu v podobě na míru šitých obleků obou protagonistů. V průběhu setu se navíc ukáže, že celým večerem nás bude provázen prostovlasý přendan (zřejmě najatý komparzista, haha), který během večera vystřídá spoustu póz: „dotek smrti pohledem“, „pochodování okolo táborového ohně“, „klasická otíračka“ a „vylejvam tvý pivo“. Kapela nasadí laťku vysoko, takže každému v sále je jasný, že… aha!
Přichází pauza a všichni již netrpělivě čekají na vytoužené Povodí Ohře, projekt o kterém již z předstihem Sisi prohlásil, že „to je nejlepší věc, kterou jsem kdy udělal, vole!“.
Povodí Ohře nastoupí jako by se nechumelilo, což nevíme, protože se posilňujeme další lahvinkou před klubem, dokud z útrob Lampy nezačnou znít libé tóny a my musíme zodpovědně klusat dolů. Syrovost a neučesanost Esgmeq se snoubí s hypnotickými riffy alá Climatizado, to vše podpořeno precizností dalších dvou členů z Esazlesa. Nad vším se tyčí kazatel Sisi, který se omezuje sice na velmi krátké prology, za to je podává se vší vervou, a neúprosně opakuje tak dlouho, že tě to čím dál tím víc bere. Rozjetý set graduje, až je ukončen přetrhnutím struny na base a zanechává publikum zmrazené na bodu varu.Většina očekává návrat kapely a další nálož od této napjatě očekávané novinky na naší scéně, to se však nestane, a vlastně to dokonale podtrhuje celý výstup. Spousta lidí je potěšena a zároveň trošku zmatena, v pozdějších dobách večera, pokračujících v dalších různých klubech, však návštěvníci koncertu nešetří superlativy.
SLUSH 