„Čekám na úplnou sračku kterou vlastně vůbec nechci vidět“ prohlásil starý moudrý muž Petr. Nebo aspoň tak nějak si to pamatuju. Stojíme fakt hodně blízko, leckdo by nám záviděl. Koukáme na megalomanskou stage, připravenou jenom na chvíli, jenom pro tu jednu kapelu, jestli se to tak dá ještě vůbec říct. Zatímco muj parťák dostává různý formy rakoviny a zvyšuje věkovej průměr o půl generace, já se upřímně těším. 23.30. Bring Me The Horizon.
Kdyby mi někdo pár let zpátky dozadu řekl, že pojedu 3 a půl hodiny na festival kvůli BMTH, asi se urazim. Teď jsem obyčejná groupie. Hned na začátek MANTRA. Zpěv, nástroje, co to je ? Je mi to jedno, všem kolem taky. Circle pit při House of Wolves není tak velkej jako na Boston Manor, ale to je taky jedno. Kvuli tomu sem přece nikdo nepřišel. „Will we ever see the end?“ Trochu nekonečný se to zdá. Ne, Olivere, v Praze fakt nejsme. Ale je to jedno, tady je jedno vlastně ÚPLNĚ VŠECHNO. Víc playbacku má na koncertě snad už jenom Yzomandias. Stejně by asi přes lidi žádnej vokál slyšet nebyl. Teď sice trochu přeháním, ale není to jedno ? Je. Jdu si koupit tričko. Jestli někdo měl headlinovat Rock for People 2019, byli to rozhodně Bring Me The Horizon. A tady nezáleží na hudebních kvalitách, ale na prostý, hloupý a obyčejný popularitě mezi mladýma lidma. Cestou ještě vidim šíleně tmavej koncert SCARLXRD, ale po zážitcích z celýho dne tomu nějak nezvládám věnovat pozornost. Snad jenom – dobrý basy kámo.
Pátek
Bláznů svátek. HAHAHAHA. A ti největší celej den otevírají. Dávám kafe s palačinkou a vyrážím na Hopes. Večerní forma z VIP baru jim naštěstí vydržela, šupiny nenarostly a tak rozjíždí dost akční show. Stan je zaplněnej víc než při Gouge Away a skupinka odvážlivců pojimá koncert jako hodinu tělocviku. Na ráno dost dobrý. No a teď co ? Skywalker ??!! Hm, tak asi jo. Místo jejich vystoupení – Komerční banka stage – jako by snad něco symbolizovalo. Jestli přerostla ta kapela sama sebe není úplně nemístná otázka. Obří podium působí prázdně, odbočení od hardcoru do vod naprostýho „core“ mainstreamu nekvituju a nechápu. Srovnání s Hopes se přímo nebízí, ale dělat to nechci, nebylo by to fér. Vůči Skywalker. MEME si rád prohližím na telefonu a posílám kámošům, ale v hudební podobě se mu zas rád vyhnu. Další pokus Guidi jak prorazit otočenej přímo na naše ložnice mě už ale bohužel nemíjí. Nuda nuda, šeď šeď. Takhle hrozně moc snaživě naleštěnou bídu abys pohledal. Proč není možný si někde načepovat pitnou vody do svojí láhve, v roce 2019, sakra ? Nějak mi čím dál víc uniká to označení eko festival. No hate, prostě nad tim zkuste do příště zapřemýšlet, dík. Jinak je to tu dost fajn. Chceš bazén ? Jdeš do bazénu, chceš koukat na telinu ? Tak jdi ! Útok pterodaktylů je rozhodně nejlepší odpolední program, nudle s libovolným množstvím siráči jako pomyslná chilli paprička na dortu.
„Tyvole zase čekám na nějakou sračku kterou vůbec nechci vidět“ – Petr Čeček. Our Last Night. Covery nehrajou, škoda/naštěstí. Na to jaká je to sračka to je vlastně docela dobrý. A mají docela velkou fan base v našich končinách. Lítají balony, ale po pár písničkách už to křepčení (místy dost falešný, musí hnidopich ve mě podotknout) začíná bejt otravný. Stany sbalený, povinnosti volají, daváme poslední večeři (zase nudle). A ta prokletá Kytary.cz stage která do nás celý dva dny hrne snad nejhorší výběr kapel celýho fesťáku najednou zní dost vábně ! Noisy Pots. Doslova a do písmene. Neskutečná párty ještě za světla. Člověk na to ani nepotřebuje fetovat. Největší objev festivalu, pro mě. Aby mě bavili In Flames, to bych tam za pětikilo už poslat musel. Další odškrtnutí ze seznamu „tak když už tady jsem“, solidní podiovka, metalcorovej skanzen.
Zase stojím ve velkým stanu, před podiem a čekám. Tentokrát už to nikomu nevadí. I když věkovej průměr tady zvyšujeme oba, já se svým čtvrtosletím i otec Gargy. Rave. Šílený projekce. Tommy Cash. Cyka blyat, je sám ale není to znát ! Set tvoří spíš starší věci, příjemný překvapení. Během něj dostává prostor se předvést i DJ bla bla (sorry nevim), hlavní hrdina odchází a nechává pouštět Scooter, nebo tak něco (zase nevim). I can see you with my X Ray. Taky vás tak sere když pouštěc zbytečně moc ztlumuje muziku aby mohli zpívat lidi ? Mě moc. I think i win a lotto – to když mě žádnej z dementů netrefí zapáleným cígem uprostřed haldy lidí.
Odjíždíme, děti, rodina, práce, znáte to. Jaký byli Subways ? Určitě skvělý. Tak všechno nejlepší, Rock for People ! A třeba za dalších 25 let.
SLUSH 