Leden, únor, březen i duben jsem flusal krev a vohnal se po každým kšeftu, co byl zrovna k mání. Přišel květen a muj mobil se málem uzvonil k smrti. Za chvili z toho budu mít nějakej tinitus nebo tak něco. Každopádně na relaxaci a nějaký sledování věcí okolo zbejvaj vždycky většinou tak tři hodiny od 17:00, kdy jsem přišel z práce, až 20:00, pokud jsem teda nechtěl bejt druhej den v práci za totální zombie. Pokaždý jsem tuhle tří hodinku svobody odstartoval masivním bůčem, obstojným pívem a Thrash Metal Cassette od Dinosair Pile-up. Obstojnej řev, úderný rifíky, melodickej refrén, hezky naaranžovanej dětskej sbor. Hodně fajn alternativní rokec, kterej nakopne i po celodenní šichtě.
Krom večerního času, kdy jsem si mohl hrát s hračkama, jsem si nechával v hudebním vkusu radit od Spotify. Celkem rád posloucham Discover Weekly, vždycky se tam najdou nějaký pecky, který si uložim a posléze prozkoumam i zbytek tvorby.
Andrej tady minulej měsíc zmiňoval Disfear, k čemuž se moje ouško tady dostalo a rozhodně to doporučuju taky. Pokud máte rádi podobný Tharshový mlátičky, který nezpomalí pod 200 BPM, tak zkuste Speedwolf. V podstatě se mi potvrdilo, že pokud má kapela v názvu „wolf,“ jedná se o kvalitu (Powerwolf je výjimka potvrzující pravidlo). A už delší dobu samozřejmě i High on Fire.
Když mam zrovna volno, tak se rád opíjim, hulim bůča, ztrácim peněženky, doklady a podobný věci. To potom dopadá tak, že si v dodávce pustim na plný dBčka Sports od Viagra Boys a kážu svým zákonem, což spočívá v uzmutí nejbližšího předmětu, kterým můžu bušit do opěradla a vykřikovat tupým hospodským hlasem SPOOOOOOOOORRRTTTSS! Momentálně moje nejoblíbenější kratochvíle. Už aby se zase někam jelo.
Nejzajímavější objev měsíce jsou asi Blood Commad. První rifík, první sloka, první zpěv, první dojmy? Tvrdý, nekompromisní, drsný, přímočarý a tlačí to. První refrén? Ouuuuu … z Paramore jsem už trochu vyrost. Blood Command umí upoutat pozornost, kterou následně skoro v každý skladbě ztratí někdy s prvním refrénem, ale rozhodně stojí za to, ze tim prohrabat. Některý ty rifíky a řev jsou pěkně nasty.
Na kytaru hraju poslední dobou jen brokovnice, takže mi Spotify chytře začal podsouvat zajímavý stonerovky, který jsem ani neznal. Třeba takový Dune Pilot, který jsou náhodou od vedle z Německa. Dál bych ještě zmínil taky Sasquatch, a taky 1000mods, takhle pár dní před jejich koncertem v Praze.
Sorry, ale už musim zase do práce. Jako bonus přikládam Psyschostik, což je skvělá pyčovyna, kterou jsem nedávno objevil. Texty o ponožkách v sandálech, psech, co si hrajou s ponožkama nebo o toustu se srirachou, sýrem a slaninou. Přesně muj styl humoru. Dementní a blbej.
SLUSH 